Tajná historie Dominionu

Dominion je karetní hra, která v roce 2008 zcela změnila deskoherní svět. Přinesla totiž novou herní mechaniku nazvanou deckbuilding. Do té doby byli hráči zvyklí, že si staví svůj herní balíček z dostupného množství karet před samotnou hrou. Tedy klasický princip, který známe například z Magic: The Gathering a jiných karetních her. Dominion ale představil něco zcela opačného, hráči začínají s minimem karet a teprve ve hře samotné si musí „nakupovat“ nové karty do balíčku z nabídky na stole. Musí při tom důmyslně balancovat kdy a jaké karty si pořídit, aby se vše ideálně provázalo a jim se otevřela cesta k vítězství.
Dominion zaznamenal ohromný úspěch, vyhrál prestižní cenu Spiel des Jahres a z jeho autora, Donalda X. Vaccarina, se stala přes noc deskoherní celebrita. Mohl skončit se svojí dosavadní prací softwarového programátora a věnovat se jen svému koníčku – deskovým hrám. Tento článek pojednává o vzniku Dominionu a deckbuildingu v deskových hrách.
Donald X. Vaccarino začínal, ostatně jako všichni, designovat hry do šuplíku. Čistě pro pobavení své a svých přátel. Jedna z prvních her, které udělal, se jmenovala Spirit Warriors a jednalo tématickou hru zasazenou do klasického fantasy prostředí. Hráči měli svého hrdinu a prozkoumávali podzemí, bojovali s příšerami… Hra vznikla okolo roku 2003 a o něco později se k ní Vaccarino vrátil, aby vytvořil pokračování – tedy jakési Spirit Warriors II, které mělo být ve všech ohledech lepší a větší. V první řadě už hráč neovládal jen jednoho hrdinu, ale měl hned celou družinu. Další velkou změnou byl soubojový systém. V původní hře se chřestilo kostkami, ale nově chtěl Vaccarino do hry zakomponovat strategičtější karetní soubojový systém.
Ještě bychom mohli udělat malou odbočku, abychom podotkli, že Spirit Warriors II. obsahovali to, čemu dnes říkáme shufflebuilding. Každý hrdina totiž měl svůj vlastní balíček karet a poté, co si hráč vybral svoji družinu, prostě zamíchal karty patřící daným hrdinům do sebe. V současnosti můžeme podobný systém vidět například v české hře Shuffle Heroes. Ale zpátky k Dominionu, který ještě nebyl Dominionem.
Celý soubojový mechanismus Spirit Warriors II. byl hodně náročný na počítání. Některé karty například dávaly tři zranení za každý level postavy. To ale vedlo k velkým prodlevám a hráči neustále museli propočítávat, kolik tedy jejich karty dávají zranění. To pro Waccarina nebylo přípustné a hledal způsob, jak to celé zjednodušit a přitom zachovat postupné vylepšování. Samozřejmě – jedna z cest byla, že hráč dostane do balíčku nové silnější karty až v momentu, kdy jeho postava pokročí na novou úroveň. Tím by se vše dost zjednodušilo. Vzápětí si Vaccarino uvědomil, že právě ono přidávání karet do balíčku je klíčovým elementem.
Spirit Warriors II. měla být velká hra obsahující na 500 unikátních karet, byla to zdlouhavá a úmorná práce. V říjnu 2006 se Vaccarino odhodlal k velkému kroku a v podstatě vše shrnul ze stolu, aby začal nanovo pouze s čistou ideou postupného stavění balíku karet. Již žádné podzemí, hrdinové ani monstra.
Základní myšlenkou bylo, mít vše v jednom balíčku karet: zdroje, akce i vítězné body. Je jasné, že například vítězné body, které nemají žádné využití v samotném průběhu hry, vám pouze překážejí a zpomalují vás. Tím se hra vyrovnává, ale to nebyla prvotní myšlenka. Vaccarino prostě jen chtěl mít herní design co nejčistší.
To se promítlo i do dalších částí hry. Dominion (ano, tady už můžeme hovořit o Dominionu) nejprve obsahoval několik různých zdrojů, ale Vaccarino to později zjednodušil. Důležité také bylo hru zrychlit a umožnit hráči, aby opravdu využíval karty, které dostal do balíku. Vaccarino tedy upustil od původního “na konci tahu dober jednu kartu” a místo toho umožnil hráči dobrat karet rovnou pět a vše co v daném kole zahraje, odhodit na odhazovací balíček. Tím se hra výrazně zrychlila a karty se začaly točit.
Zajímavé je, že Vaccarino zvažoval dynamickou nabídku karet. Tedy… v současnosti karetní deckbuilding hry jako Star Realms či Legendary nabízejí hráči řadu karet ke koupi a jakmile jednu koupí, je okamžitě nahrazena další – náhodně taženou z balíku. To vytváří velkou dynamiku hry, ale pro Vaccarina to nebylo přípustné, protože by se to mohlo zvrhnout v čekání na konkrétní kartu. Hra by byla příliš ovlivněna tím, jaké karty jsou v nabídce. Připomeňme si, že v Dominionu jsou v nabídce i karty s vítěznými body a Vaccarino chtěl, aby všichni hráči měli stejnou možnost si je koupit. Proto zvolil nabídku statickou, kterou tvoří balíčky stejných karet, které jsou specifikovány při přípravě hry.
Hra se původně nejmenovala Dominion, ale Vaccarino jí nazýval Castle Builder. Nicméně téma již bylo dané. Hra na začátku vůbec nevypadala hezky, protože Vaccarino si byl velmi dobře vědom, že je to jen prototyp a bude na něm muset ještě hodně pracovat. První verze hry tedy byla vytištěna černobíle na barevný papír.
Po prvních testech Vaccarino vytvořil nejen základní hru, ale měl dostatek karet hned na dvě další rozšíření: Intriky a Pobřeží. Vzápětí dopracoval návrhy dalších karet, které plánoval vydat v nadcházejících rozšířeních.
Ve chvíli, kdy se Vaccarino vydal s Dominionem k vydavatelům, měl už vše připravené a hra prodělávala jen dílčí změny. Upravil se počet startovních karet, nabídka ve hře a podobné spíše menší detaily.
Vaccarino měl z dřívějška dobré vztahy s Wizards of the Coast, dokonce coby zkušený hráč Magicu, pomáhal doladit pravidla šesté edice, ale tam byl odmítnut, protože firma se orientovala na klasické sběratelské hry. Vaccarino se obrátil na Rio Grande Games a dohodl si schůzku na velkém conu Origins. Se sebou přivezl celkem deset her a mezi nimi byl právě i prototyp Dominionu, který společně ještě s hrou Monster Factory prošel do užšího výběru.
Spustil se další kolotoč testování a upravování. Vydavatel ukázal hru dalším zkušeným hráčům, betatesterům a recenzentům. Některé karty bylo potřeba změnit, jiné upravit. Už se základní krabicí se pracovalo na řadě rozšířeních, sám Vaccarino měl materiál na šest pokračováních v případě, že hra bude mít úspěch. Na testování se podíleli i takoví lidé jako Richard Garfield (Magic: The Gathering) či Tom Lehmann (Dobyvatelé vesmíru) a Wei-Hwa Huang (Roll for the Galaxy).
Dominion byl na světě a na své cestě ke slávě. Hra byla k Vaccarinově překvapení nominována na prestižní cenu Spiel des Jahres a k jeho ještě většímu překvapení ji vyhrála. Z Dominionu se okamžitě stal hit a herní mechanika deckbuilding – navždy změnila svět karetních her. V dnešní době máme desítky her, stavějících na stejném principu, ale Dominion to všechno začal a spousta hráčů na něj stále nedá dopustit.

Použité zdroje:
https://boardgamegeek.com/boardgamedesigner/10525/donald-x-vaccarino
https://www.boardgamegeek.com/thread/996671/secret-history-dominion

http://dominionstrategy.com/2013/06/24/dominion-outtakes/