Letošní Gamecon se odehrával v Pardubicích 16.-19. 7. tedy od čtvrtka do neděle a tradičně nabídl ohromné možnosti vyžití pro všechny milovníky unplugged zábavy typu dračák, larp, deskovky a podobně. Pro nás to byla příležitost popovídat si s našimi fanoušky a strávit příjemný víkend ve sluncem vyhřáté deskoherně. A tak se také stalo.
Na con jsme dorazili v pátek odpoledne a uhnízdili se vzadu v herně. S námi dorazily krabice a Ikea tašky plné her, takže pevně věřím, že nás návštěvníci viděli rádi. Nicméně nebylo moc času na aklimatizaci, protože asi hodinu po příjezdu jsem měl vést turnaj v karetní hře StarWars: Imperium vs Rebelové. Zájem byl veliký a už půl hodiny před začátkem se pod pódiem začali kumulovat náhradníci, kteří doufali že uzmou místo nějakému opozdilci. Dlužno podotknout, že zájem o turnaj byl nebývalý zejména proto, že vydavatelství Blackfire věnovalo jako hlavní cenu luxusní hru Imperial Assault.
Později večer a zejména v sobotu jsem se věnoval deskoherně jako takové a málem jsem přišel o hlasivky. Káča se také točila od jednoho stolu k druhému a Panchy, ochotný to kamarád, statečně vysvětlovat i ty největší a nejtěžší hry, co jsme se sebou měli. Velikou radost jsme měli zejména z toho, že na většině stolů se hráli právě naše deskovky. Například Hru o trůny vozíme už ve dvou kopiích a obě byli prakticky neustále někde na stole a to hovoříme o poměrně komplexní a nelehké hře. Zájmu návštěvníků se samozřejmě těšil i Zaklínač, který putoval z ruky do ruky. Ladem neležel ani Talisman, který si mnozí rádi osvěžili po delší době, kdy hra nebyla na našem trhu dostupná.
Tradičně se hrála Zeměplocha a hodně lidí si přišlo k nám vyzkoušet i Čarodějky. Dále se hodně hrál Time ‚n‘ Space, Dixit, Splendor, XCOM, Ticket to Ride a Settleři. A vůbec… koukněte na fotky a uvidíte sami.
Jinak já jsem si tak trochu z recese střihnul v sobotu turnaj v Tash Kalaru, ne snad že bych usedl k hernímu stolu, ale turnaj jsem vedl a užival si soustředěných výrazů všech závodníků.
No a v mezičasech jsem se věnoval i hraní. Smazal jsem si nějaké resty a vyzkoušel řadu her, které se teprve chastají. Tady máte průlet tím co jsem si stihl zahrát. Berte v potaz, že dojmy jsou založeny na základě jedné až dvou her a často v pozdních nočních hodinách.
Je další hra s asijskou tématikou od Antoine Bauzy (autor Ghost Stories) a opět je to plně kooperativní záležitost ve které bráníte vesnici. Hra je to taková menší a jednodužší, ale dá se tam vymyslet docela dost věcí. Káču hra zaujala pomerně dost, pravděpodobně proto, že se tam mění samurajové na zvířátka… Pro mě byla přecejenom hodně počítací a přitom v jádru náhodná. Ale líbilo se mi, že má poměrně jednoduchá pravidla a krásně vypadá. Určitě se k ní chci někdy v budoucnu vrátit.
Vyhrává cenu za bezkunkurenčně nejvíce hranou hrou Gameconu a já sám neodolal a dal hned dvě hry za sebou. A dojmy? Inu podle mě nejzábavnější hra, kterou Vlaada Chvátil udělal od dob Ušáků a paroháčů. Sice občas vytváří vyložené zlé kombinace karet, na které se horko těžko něco vymýšlí, ale i to je součást hry. Na to jak ta hra na první pohled působí… zvláštně. Je opravdu hodně hodně zábavná.
Na Gameconu byly prezentovány hned dvě české karetní hry z postapokalyptické budoucnosti. Rone jsem se vypravil vyzkoušet jako první. Hra je ve fázi pokročilého prototypu a autor má poměrně jasno kam a jak chce hru směřovat, za to palec nahoru. Nejzajímavější mechanikou je otáčení karet až o 270°při jejich aktivaci. Zjednodušeně řečeno můžete aktivovat über monstr kanón, ale musíte počítat s tím, že si s ním pak chvíli nevystřelíte. Jiné karty jsou rychlejší, jiné mají třeba kombinované schopnosti. To je zárověň ale i slabina hry, chvíli trvalo, než jsem se v tom zorientoval. Otázkou také zústává, zda autor najde vydavatele a v jaké podobě se případně hra dostane na pulty obchodů.
Hope
Druhá post apo karetka. Nešlo již o prototyp, ale hra byla běžně k zakoupení. Přesto se mi líbila o poznání méně, než právě Rone. Vizuálně je jednoznačně působivá, ale dal jsem dvě hry a obě byly rozhodnuty ve druhém kole a pokaždé se to zvrtlo v naprostou genocidu soupeře aniž by měl jakékoliv možnosti to nějak zvrátit. Hra obsahuje několik z mého pohledu sporných pravidel a velký podíl náhody. V balíčku máte silné karty jejichž hraní není nijak omezeno a spoléhá se na to, že máte jen omezenou šanci, že si je doberete na ruku. Zatím mám pocit, že hra bude hodně vrtkavá a to není nikdy dobře. Na druhou stranu jsme byli ujištěni, že naše střety byly poznamenány extrémní náhodou a normálně se hra chová jinak. Nakonec jsem si jednu kopii přecejenom odnesl. Hodně se mi líbili rozdílné frakce s různými schopnostmi a doufám, že po více zahrání bude hra taková, jak ji autoři popisují.
Shuffle Heroes
Velmi příjemná záležitost! V ruce jsem měl prototyp, který by měl v podstatě odpovídat reálné produkci a musím přiznat, že sic jsem od autora hry dostal na perdel, hra na mě udělala dojem. Základ je extrémně jednoduchý, prostě vezmete dva hrdiny, zamícháte je do sebe a jde se na řež. Cílem je vyřadit soupeři co nejvíce karet nebo připravit jeho hrdiny o životy. Víc cest k vítězství hře svědčí a kolikrát si říkáte, že nemáte šanci soupeře ukousat a v tom zjistíte, že mu už zbývá jen pár karet a tím vám otevřel cestu k vavřínům. Celé se to tak nějak zábavně kombí a efekty karet jsou nápadité. Těším se na další hry.
Další prototyp, který jsem měl možnost vyzkoušet. Autor si u mě získal body, že se mi nesnažil představit hru za užití slov “inovativní”, “originální”, “epický” a tak podobně. ES jsou v podstatě pexesem se zvláštními schopnostmi, kdy každá karta něco umí a vy se snažíte skládat kombinace. V jádru je to abstraktní hra s jednoduchými pravidly a musím říct, že nebyla vůbec špatná. Je sice pravdou, že s vytištěnými kartami se hůře manipulovalo a nemohl jsem se zbavit dojmu, že by hra lépe fungovala na displeji chytrého telefonu, ale čert to vem. Bavil jsem se a nakonec si jednu kopii uzmul na pozdější škádlení kamarádů.
Můj malý restík vůči Rexhrám, které nám do redakce bohužel neposkytují zdaleka tolik her, kolik bych si představoval 🙂 Využil jsem tedy Gameconu, abych se nachomýtl k jejich kostkové westernové taškařici, kde se snažíte skládat různé pokerové kombinace z hozených kostek, hrajete svinící karty a sbíráte vítězné body z různých míst. Celé je to takové lehké, zábavné a vůči soupeřům mírně prasící a to já rád. Opět další příjemný zážitek, který si rád zopakuji.
Přiznám se, že čas od času si rád dám i nějakou vyloženě dětskou hru. Je to má vnitřní forma protestu proti vlně wargamerů, kteří plevelí internetová fóra. Etalonem kvality je u mě Magický labyrint ale i Začarovaná věž nevypadala na první pohled vůbec zle. Naprosto luxusní provedení, zábavné herní mechanismy využívající nejen magnetu, ale v tomto případě i mechanické věže, ze které se snažíte osvobodit princeznu. Hra má v sobě hutnou porci náhody, ale rozhodně zabavila. Hledání klíčku magnetem je napínavé a vyvolává ty správné emoce. Nicméně Magický labyrint je u mě stále TOP v dětských hrách.
No tohle už spadá do hodně hodně pozdní zábavy v čase, kdy řada lidí spíše vstává, než uléhá. Přesto jsme to ještě dali s vidinou, že by to nemuselo být náročné. A nebylo. Prostě máte bandu zvířátek a snažíte se je dostat do baru, aby si mohli dát drink. Och jak tématické v onen čas. Každé zvířátko má nějaký efekt a snaží se předbíhat v řadě. Hra je to opravdu jednoduchá a za pár minut je po ní, ale na tu chvíli je osvěžující záležitostí. Ale trochu se obávám, že sejde z očí, sejde z mysli.
Tak a to máme všechno. Dlužno podotknout, že letošní Gamecon byl opravdu podařený. Dokonce z baru zmizela ta jedová bába, co se minule ukrývala za pípou a byla nahrazena nestále se usmívajícím pánem, který to dával s nadhledem. K jidlu byla dokonce i vege strava a to jsem ocenil nemálo. Vzhledem k tomu, že počet účastníků rok od roku roste, je vidět, že to kluci organizační zvládají opravdu skvěle. Těším se na další ročník. Snad budu mít příležitost i vystrčit nos z deskoherny a okusit dalších lákadel, které Gamecon nabízí.