RECENZE (Tom): Court of the Dead

Jelikož se v tomto týdnu bude slavit Halloween – případně Dušičky, nejste-li příznivci importovaných svátků – je příhodné, abychom si představili i mezi deskovkami nějakou tu strašidelnou duchařinu. A shodou okolností pro inspiraci není vůbec potřeba jít daleko: právě před pár týdny totiž dorazil jeden z napjatě očekávaných titulů, jež se v loňském roce objevily na Kickstarteru. Dámy a pánové, vítejte v Podsvětí, vašimi průvodci budou sám Smrť, morbidní šašek Malavestros a ostatní věrní ze Dvora mrtvých!

Court of the Dead: Mourners Call je hra zasazená do stejnojmenného univerza, známého především v podobě komiksů a úžasných (a velice drahých) skulptur do poličky. Podsvětí je vylíčeno jako temné místo, říše zotročená shodně zvrácenými silami Nebes i Pekel, které spolu vedou odvěkou, nesmiřitelnou válku, pro kterou potřebují neustálý přísun nové energie z duší zesnulých. Dlužno říci, že tento status quo se Smrťovi a ostatním obyvatelům Podsvětí už pořádně zajídá, Velký žnec proto s pomocí svých poddaných tajně chystá povstání s cílem nastolit pro (ne)mrtvé duše spravedlivější řád, v němž by mohly doopravdy odpočívat v pokoji. Aby však mohl tento záměr uspět, je potřeba rozpolcené frakce Podsvětí sjednotit, neboť v jednotě je síla, a v neposlední řadě zkrotit jejich přílišnou touhu po moci, která by mohla všechny dovést pouze do záhuby…

V tomto ponurém světě tak 2 – 5 hráčů stráví okolo 90 – 120 minut coby představitelé některé ze tří frakcí – Kostí (Bone), Masa (Flesh) a Ducha (Spirit). Hráči budou muset do určité míry spolupracovat, aby se vyhnuli nástrahám, které na ně čekají, přesto ale vítězem hry a tím, kdo prosadí nejlépe svou vizi nového Podsvětí, může být pouze jeden z nich.

Při přípravě hry dostane každý hráč svou desku, která znázorňuje ukazatele vlivu jednotlivých frakcí a má místa pro figurky (kryptu), pro ukládání energie duší zvanou etherea a konečně pak také pro sběr tzv. bodů jednoty (unity). Každý hráč dostane také od každé frakce jednu kartu tzv. postranního úmyslu, což je tajný úkol, který se vyhodnotí na konci hry a přináší dodatečné vítězné body. Podle volby úkolu je pak hráč přiřazen buďto k frakci Kostí, Masa nebo Ducha a může si vybrat jednu startovní kartu zemřelého (mourner) a jeho korespondující figurku. Tyto miniatury jsou pak sdružené do šesti nemrtvých cechů, o jejichž přízeň se bude tvrdě soupeřit.

Hru zahájí nejstarší hráč a každé kolo se skládá z osmi fází. To se může zdát mnoho, avšak žádný strach, pravidla jsou ve skutečnosti docela jednoduchá a hra si drží po většinu času příjemné, svižné tempo. Nejdříve je nutné rozdělovat nové duše: startovní hráč hodí kostkami, sečte výsledek a rozdělí modré kamínky, reprezentující nové zemřelé, na počet hromádek o jednu vyšší, nežli je hráčů. Tito si pak postupně mohou buď jednu hromádku vzít, nebo se jí vzdát a zvýšit místo toho svůj vliv u některé z frakcí. Zbylé kamínky se ponechají stranou jako rezerva pro pozdější platbu Nebi a Peklu.

Poté každý hráč obdrží jednu kartu úkolu, který platí pro dané kolo, a buďto jej hráč splní anebo odhodí. Úkoly jsou to velice rozmanité: pro některé stačí se přesunout na určité místo a mít tam majoritu nebo rekrutovat člena určité gildy. Jsou zde však také artefakty, které lze při splnění podmínek získat na zbytek partie a využívat jejich zvláštní schopnosti. V neposlední řadě jsou zde bojové úkoly, kdy se na určité lokaci objeví nestvůra vzniklá ze zkorumpované duše (tzv. raker), kterou je potřeba promptně zlikvidovat … nebo v případě zanedbání či neúspěchu vytrpět trest.

V další fázi hráči draftují karty osobností ze Dvora mrtvých, Smrťovy tajné rady. Tehdy se hra obvykle poměrně zpomalí, neboť bude třeba dobře promýšlet strategii k ovládnutí klíčových lokací na herním plánu i získání převahy u jednotlivých cechů.

V akční fázi se pak hráči střídají dokola po jedné akci. Mohou například hrát karty Dvořanů, u nichž lze vždy využít jeden ze dvou možných efektů. Tyto sahají od zisku dalších duší či vlivu v jednotlivých frakcích, přes zisk bodů jednoty a management rizik, až po táhnutí dalších karet úkolů či kradení vlivu soupeřům.

Svoje figurky mohou hráči utrácením vlivu přesouvat mezi lokacemi a soupeřit tak o majoritu, která se naplno projeví o chvíli později. Hráči také za utrácení energie duší mohou rekrutovat samostatně do své krypty nové figurky, případně s korespondující figurkou i novou kartu zemřelého. Každá taková karta přitom má unikátní schopnost, kterou lze aktivovat buďto přímo akcí hráče nebo se spouští sama, nastane-li určitá herní situace.

Ovšem pozor, přílišným nabíráním stále nových duší roste také nebezpečí. Hráči musí bedlivě hlídat jeden druhého, aby ukazatel destruktivní síly (označovaný zde poměrně těžko přeložitelným výrazem „dreadsgrip“) nepřerostl na maximum. V takovém případě totiž viník a spolu s ním i všichni ostatní budou krutě potrestáni ztrátou karty zemřelého a/nebo korespondující figurky.

Hráči mohou také dočasně pasovat a do hry vstoupit znovu později, pokud však pasují konsekutivně všichni, akční fáze pro toto kolo skončí.

Následuje rovněž poměrně nebezpečná kontrola, jak kdo odolá vábení temných sil: v této fázi se totiž určuje, kolik smí být maximálně na každé lokaci figurek. Pokud je limit překročen, což není nic neobvyklého, musí si všichni hráči pro své figurky házet kostkami. V lepším případě se nestane nic, v horším však bude muset oslabená duše lokaci opustit a vrátit se do krypty. A v případě krajním pak může úplně zahynout a hráč tak o ni zcela přijde.

Jelikož je důležité, aby se o Smrťově tajném plánu Nebe ani Peklo nedozvědělo předčasně, dokud není Podsvětí na otevřenou vzpouru připravené, je nutné také odvracet pozornost celestiálního inkvizitora stále většími dodávkami nových duší do války. Mechanicky toto hra řeší systémem slepé nabídky, kdy se vyhodnotí, kolik duší je potřeba dodat k těm odloženým z první fáze kola. Všichni hráči tajně vloží do sevřené dlaně tolik kamínků, kolik hodlají obětovat a naráz odhalí. Pokud společně naplnili kvótu, budou odměněni body jednoty. Pokud však někteří z hráčů budou blafovat a požadované množství duší se nepodaří naplnit, ponesou opět následky všichni.

V následující fázi hráči vyhodnocují postupně majoritu jednak na každé z dvanácti lokací herního plánu a poté i u jednotlivých cechů. Kdo vede, může získat příslušný bonus, například dostat více vlivu na jednotlivé obyvatele Podsvětí, možnost snížit podezření celestiálních mocností, získat body jednoty či odstranit figurku soupeře. Ovšem v případě shody odměnu nezíská nikdo, je potřeba – jak praví motto hry – povstat, dobýt a ovládnout.

Poslední fáze každého kola je úklidová – do zásoby se vrací speciální figurky, předává se první hráč a mohou se aktivovat některé karty zemřelých s pasivními schopnostmi.

Konec hry nastává, pakliže se vyberou všechny body jednoty a dokončí se kompletně právě hrané kolo. Následuje závěrečné sčítání bodů, z nějž vzejde vítěz hry: každý hráč si započte získané body jednoty, body dle úrovně svého vlivu na jednotlivé frakce a nakonec případný bonus za tajný úkol.

Mám-li Court of the Dead: Mourners Call zhodnotit, je potřeba zejména říci, že tato hra dosti klame tělem. Při pohledu na opravdu velikou krabici, která se mimochodem ani nevejde do klasického IKEA regálu, i na opulentní produkci (70 miniatur!) vás totiž napadne, že to nejspíše bude hra monumentální, dlouhá a velmi komplexní. Paradoxně tomu tak zdaleka není. Hra má až překvapivě snadná pravidla a většinu z osmi fází každého kola lze odbýt velmi rychle. Navíc je hra poměrně omezena počtem bodů jednoty, které podle našich dosavadních zkušeností dojdou nejpozději ve čtvrtém či spíše už ve třetím kole.

S tím souvisí jeden z určitých problémů, který s touto hrou někteří, podobně jako já, potenciálně mohou mít – hra totiž pocitově působí příliš krátce. Chápu sice, proč to tak je, že se na to dá zvyknout a že to dává smysl: autor evidentně nechtěl, aby se hráči začali nudit tím, že by dalších několik kol opakovali stále to stejné. Navíc je to i vlastně docela hezky tematické – čas je tu prchavý a musíte jeho omezené množství využít, jak nejlépe to jen dokážete. Herně to má však dva poněkud méně příjemné důsledky: zaprvé skutečnost, že na každém vašem rozhodnutí hodně záleží a případnou hrubou chybu dost možná nebudete mít čas napravit. A zadruhé degradaci určitých karet úkolů, pokud nepřijdou včas. Typicky se to projevuje tak, že dostanete v posledním kole nějaký skvělý artefakt, který byste si jinak do dalších kol mohli ponechat a využívat jeho efekt – v této chvíli je však už zpravidla k nepotřebě. Také boje s rakery by mohly být řešeny zajímavěji než jako prostý, modifikovatelný hod kostkou.

A klady hry? Těch je naštěstí pořád převážná většina. Hra v sobě zajímavě kombinuje hned několik herních mechanik, od area controlu, přes draft karet dvořanů, kombení kartiček duší až po blind bidding. Na to, že tu najdeme eurovité prvky, se hra může pochlubit silným tématem, v tomto ohledu se mi asi nejvíce dere na mysl přirovnání k Blood Rage.

Úchvatné grafické zpracování navíc dokonale podtrhuje atmosféru příběhu a množství obsahu krabice dává pocit, že za své (pravda, nemalé) peníze dostáváte opravdu hodně. Kickstarterová edice je sice aktuálně již vyprodaná, ale dobrou zprávou budiž, že s výjimkou několika vylepšených komponent jako kovové body jednoty či „éterické“ kostky hra neobsahovala nic, co by bylo exkluzivní pouze pro kickstarterovou kampaň. Na všechny miniatury, karty a další propriety se tak mohou těšit i budoucí majitelé klasické retail verze, která by měla vyjít podle posledních informací koncem roku.

Pokud jste tedy fandy například zmíněného Blood Rage a nevadí vám trochu temnější tématika, mohu vám Court of the Dead: Mourners Call přes uvedené výhrady doporučit.