RECENZE (Tom): Big Monster

Vzpomínáte si na tu epizodu seriálu Futurama, kterak měli hlavní hrdinové za úkol zachránit z rozpadající se planety co nejvíce podivných příšerek … aby nakonec zbyla jen jedna, zato pořádně nakrmená? 🙂

Premisa hry, na kterou se společně dnes podíváme, od toho vlastně není ani moc daleko. Rád bych vám totiž představil své dojmy ze hry Big Monster, v níž se hráči, a to hned v rozsahu 2-6, stanou přibližně na 30 minut vesmírnými průzkumníky, objevivší zapadlou planetu plnou nejrůznějších bizarních stvoření. A nenapadne je samozřejmě nic lepšího, nežli jich jít co nejvíce pochytat a předhánět se v tom, kdo z nich seskládá tu nejzajímavější vesmírnou zoo.

Hru Big Monster na naše stoly přináší benjamínek mezi českými deskoherními vydavatelstvími, společnost BoardBros, kterou pravděpodobně znáte pro jejich nové vydání deckbuildingové karetky Valley of the Kings (česky Ve stínu pyramid), případně díky horké novince Little Town, jež dorazila právě minulý týden na pulty obchodů pod názvem Naše osada.

Dnes se však pojďme věnovat té největší, modré krabici. Big Monster je hra draftovací a poměrně hrdě si k tomu přidává přívlastek „inovativní“. V čemže inovativní? Inu, autor zde předkládá způsob draftu, kdy po odebrání dílku neposíláte zbytek klasicky po/proti směru hodinových ručiček, nýbrž můžete své dílky předat komukoliv. Ale pozor, jde tady o rychlost, neboť hráči, který už na své destičce vesmírné lodi má obsazeno, už další dílky nelze poslat. Může se také stát, že nezbylo žádné volné místo, a tak dílky zůstávají v ruce hráči do dalšího tahu, což může paradoxně být mnohdy i výhodné. Aby se zamezilo případnému zneužití tohoto pravidla, můžete navíc hrát s variantou, která při bodování postihuje ztrátou několika bodů právě toho nejpomalejšího.

Hraje se na dvě kola, přičemž v každém z nich obdrží hráči po deseti dílcích s příšerkami a postupně uskuteční devět tahů (poslední dílek se odhodí). Hráči si vždy vyberou jedno monstrum v ruce a po urychleném předání dílků je naráz odhalí a připojí do své skládačky. Umístění dílku má toliko dvě pravidla: každý musí být orientován směrem vzhůru a ortogonálně se dotýkat již umístěných nebo pilota.

Zároveň je také nutno hned zkontrolovat, zda některý hráč již nesplnil jeden z úkolů, které jsou připravené v podobě bodovaných žetonů na centrální desce, reprezentující planetu. Ty mohou obnášet získání určitého počtu daného typu příšerek, zkompletování krystalů anebo odměňují rozmanitost. Zároveň je ve hře jeden trestný žeton, který nutí uvažovat i o sběru monster, která jinak nebodují, ale abyste se vyhnuli postihu, je potřeba nemít jich na konci hry ze všech hráčů nejméně.

Monster, která se hráči snaží sbírat, je ve hře celá řada. Každé na konci hry skóruje jinak a hra to řeší formou klasického set collectingu. Tak například lávová monstra mají hodnotu 1 – 3 body, navíc mají kolem sebe k možnému spojování různou kombinaci hodnotných barevných krystalů. Bahenní monstra zase bodují exponenciálně – čím více máte, tím roste hodnota každého z nich. Ledové monstrum má oproti tomu schopnost mutace. Jeho hodnota může být až dvakrát zvýšena, je-li přiloženo k jinému, speciálnímu monstru s mutagenním paprskem. A nechybí ani titulní „big“ monstrum, které se skládá ze dvou polovin, z nichž každá samostatně je za pouhý 1 bod. Podaří-li se vám ale obě poloviny spojit, získáte přiložením dvou jedniček vedle sebe … no samozřejmě 11 bodů! (s jistou reminiscencí na Munchkina jde o „příhodnou chybu v součtu“). 🙂

Vítězem se po osmnácti tazích stává hráč, který ze součtu hodnot všech svých monster a případného bonusu za kartu pilota získal nejvíce bodů.

Big Monster nabízí hned tři herní varianty, v závislosti na počtu hráčů. Z testování všech si odnáším přesvědčení, že hra byla primárně zamýšlena jako týmovka – v tomto také dle mého názoru nejvíce vyniká.

Hru na týmy po 2-3 hráčích považuji za herně nejzajímavější, neboť nejenže nutí hráče v rámci neúprosného časového presu přemýšlet, komu dílky předá, tj. zda nahraje svému parťákovi nebo zaškodí soupeři, navíc ještě je nutné vyvažovat sbírku monster mezi jednotlivými členy týmu. Obdobně jako například ve hře Mezi dvěma zámky šíleného krále Ludvíka se totiž jako týmové skóre bude na konci počítat to nižší.

Kompetitivní varianta pro 3-6 hráčů, kdy každý hraje za sebe, je zkrátka a dobře klasická, byť časově senzitivní draftovačka. Ze zkušenosti z hraní mám však dojem, že zejména hra v 5+ se právě díky „divokému“ draftu začíná stávat nepřehlednou, taktika a promyšlená interakce jde víceméně do koše, neboť už se jen stěží dá stihnout důkladně sledovat všechny soupeře a jste nuceni se soustředit především na svou vlastní kolekci. Big Monster v pěti nebo více hráčích tak začíná svým způsobem balancovat na pomezí instinktivní párty hry. To samozřejmě pro někoho nemusí být špatně, avšak mě osobně to úplně nepřesvědčilo.

Zcela odlišná je pak hra pro 2 hráče, kterou lze případně použít i jako alternativu pro 3: zde je draft na rychlost naopak vynechán a vybírá se ze dvou řad po vyložených čtyřech, respektive šesti dílcích, které se postupně rozebírají systémem „jeden vezmu, jeden vyhodím“. Tento způsob hry se mi docela zamlouval, neboť jsem hráč přemýšlivější, a tak jsem ocenil možnost si tah v klidu rozmyslet a kalkulovat nad tím, který dílek odstranit, aby jej nezískal soupeř. Tím, že v tomto módu odpadá časová tíseň, je také ideální pro výuku hry a poznání jednotlivých typů monster. Skutečnost, že zde najdeme smysluplný způsob, jak hrát i ve dvou, což obvykle u draftovacích her nebývá silnou stránkou, nutno vyzdvihnout a docenit jako plus. Je potřeba ale na druhou stranu také dodat, že odebráním mechaniky volného předávání dílků komukoliv ze hry zároveň zmizí to, co ji dělá přeci jen alespoň trochu originální. A v takovém případě má už Big Monster na trhu poměrně silnou konkurenci – jako takovou „standardní“ draftovací dvojkovku lze totiž vytáhnout například 7 divů světa: Duel.

Mou hlavní výhradou proto je, že kromě inovativního draftu, který podle mého názoru navíc nemusí sednout každému, hra nepřináší nic moc dalšího nového či překvapivého. Hra by mohla být klidně ambicióznější, například je poněkud zvláštní, že vyjma dílků s krystaly a mutagenními paprsky není jejich umístění nijak rozhodující. Uměl bych si představit různá pravidla pro sousedství dílků daných typů, přinášející nejrůznější výhody či extra body. Hře by to rozhodně prospělo a obtížnost hry by se tím, myslím si, nijak výrazně nezvýšila.

Co mi také poněkud vadilo, je nepříliš pohodlné třídění dílků s monstry na sety po ukončení partie. Zřejmě ve snaze podpořit variabilitu najdeme v krabici šest sad dílků, z nichž se vždy pro hru vybírá jedna základní plus tolik dalších, aby jich celkem byl stejný počet jako hráčů. To by však mělo většího smyslu, kdybychom i letmým pohledem na přehled dílků v pravidlech nezjistili, že se jednotlivé sady od sebe liší jen velice málo – tu a tam je o jedno či dvě monstra daného typu méně, ale to je tak všechno. Variabilitu hry se tak spíše nežli co jiného snaží zaopatřit volba žetonků s úkoly.

Grafické zpracování, hýřící zářivými barvami, je v tomto případě na můj vkus až trochu kýčovité, ale budiž, cílové skupině se to pravděpodobně líbit bude.

Za jednoznačně pozitivní považuji fakt, že Big Monster je nenáročná hra, kterou vysvětlíte za pár minut komukoliv, včetně dětí (hra uvádí 10+, ale myslím, že to zvládnou i mladší). Hra je dále jazykově zcela nezávislá, partie jsou svižné, ve hře prakticky nejsou žádné prostoje a jako týmová hra – kterých na trhu není mnoho – je vlastně docela povedená, ideální pro takové to rychlé rodinné hraní před večeří.

Podtrženo a sečteno: Big Monster rozhodně neomráčí nějakou revoluční originalitou nebo výjimečnou znovuhratelností. K tomu by bylo zapotřebí ještě více péče: pro začátek by například sady dílků navzájem mohly být více odlišné, aby pokaždé nabízely rozmanitější herní zážitek. Hra se totiž jinak poměrně rychle stává repetitivní a onen pocit „inovace“ vydrží přinejlepším jen několik partií.

Přes uvedené výhrady ale musím ve vší spravedlnosti říci, že mě přinejmenším hra nenudila. Jakkoliv rozhodně nejsem ve hrách na rychlost či postřeh žádný špílmachr, není pochybnost, že Big Monster je správně akční a umí po celou dobu udržet pozornost.

V dané váhové kategorii hru lze označit i za lehce nadprůměrnou a věřím, že si přístupností i pro nehráče a také nikterak extrémně vysokou cenou (s ohledem na obsah krabice) své publikum získá.