RECENZE (Petr): Rytíři

V minulém roce se vydavatelství RexHry hodně rozmáchlo a množstvím vydaných titulů se dostalo hned na druhou příčku nejaktivnějších vydavatelů. Kromě záplavy deskovek s charakteristickým modrým logem se k nám ale dostaly i komiksové gamebooky, které okamžitě upoutali mou pozornost. Ne nadarmo jsem trávil dětství u Lone Wolfa a provázen pány Jacksonem a Livingstonem se vrhal do útrob kobek. Tak nějak jsem vždycky věděl, že to jednoho dne zúročím a hleďme – Rytíři a Unesená na mém recenzentském stole. Ale budeme to brát postupně a nejprve se koukneme na zoubek Rytířům, kteří představují jednodušší příběh se stylizovanou kresbou.

Komiks je určen mladším čtenářům, kteří se chopí role jednoho ze tří bratrů, jež se rozhodli vyměnit okopávání rodinného léna a hnojení půdy za pomocí vlastního lejna – za život v rytířském stavu. Prahnou po meči a dobrodružném životě, jaký jim farma nikdy nemůže nabídnout. A tak se vypraví do nedalekého městečka složit rytířskou zkoušku. Ta spočívá v hledání náramků chrabrosti, jež jsou roztroušeny po celém království. Na hledání mají pět dní a pak se ukáže, zda nasbírané množství náramků bude stačit na povýšení do rytířského stavu. Tedy… pokud se dobrodružství vůbec dožijí, protože tam venku číhá nespočet nástrah.

Příběh samotný je dobře načrtnutý a dříve, než na vás autoři hodí pravidla hry, nechají vás seznámit se s prostředím. A to je hodně fajn. I samotná pravidla, kterými se gamebook řídí, jsou vysvětlena v rámci celého příběhu a tak to nijak nezbrzdí tempo vyprávění. Vaším úkolem je hlavně nezemřít a dočkat se pátého dne, pokud po cestě sesbíráte nějaké peníze, vybavení a zejména náramky chrabrosti – o to lépe. Sbírání předmětů probíhá dvojím způsobem, buď vám někdo přímo něco nabídne a vy si to můžete zapsat do svého deníku putování, nebo musíte mít bystré oko a spatřit zlatou minci pohozenou vedle cesty, či náramek chrabrosti vykukující z pod kamene. Obojí můžeme (a měli byste) sebrat a zapsat do deníku.

Základní statistiky postavy si nijak nenahazujete kostkou, ale čistě si jen zvolíte, za kterého z bratrů chcete hrát. Každý vyniká v něčem jiném a tak zatímco jeden se nemusí bát fyzických úkolů, druhému to pálí jak Stephenu Hawkingovi a třetí je obratný jak kdyby vypadl z čínského cirkusu.

Úplně po pravdě… občas narazíte na překážku, která se váže s některou z dovedností, ale není to nijak časté a tak volba hrdiny není nijak omezující v průběhu samotného hraní. Což je dobře, ale váže se s tím i fakt, že celý komiks není příliš o bojování. I draka musíte přechytračit (pokud na něj narazíte). A tak se připravte spíše na to, že budete luštit různé hádanky a hodně pomáhá grafické zpracování. Souboj jako takový nemusíte za celé dobrodružství vůbec podstoupit. To bych si dovolil dát jako menší mínus, trocha toho ohánění se mečem mi v příběhu chyběla. Občas narazíte na někoho, s kým se můžete utkat, ale povětšinou máte i jinou možnost, jak situaci vyřešit, a tak nějak máte morální pnutí vydat se mírumilovnou cestou. Škoda, že se občas neocitnete zahnáni do kouta tlupou goblinů a po líté šarvátce si nepověsíte jejich skalpy na opasek. Věřím, že trochu té heroičnosti by ocenili i mladší čtenáři.

Komiks na vás bude hodně tlačit, abyste nepodváděli. Není to jenom o tom, že si poznamenáte křižovatku a pokud vpravo zhynete, tak se vydáte doleva, bez opakovaného procházení celým příběhem. Tady často dostanete hádanku a na dalším políčku vám komiks řekne správnou odpověď a zeptá se, zda jste odpověděli stejně či nikoliv. Inu… občas jsem byl k sobě shovívavý… jinak by mi procházení komiksu zabralo mnohem více času.

Ale i tak jsem se k němu vrátil hned několikrát a co mne hodně potěšilo je to, že nejste nuceni opakovat stejné úseky stále dokola. Příběh se větví hned na začátku a každá z cest může být úspěšná. Není to bludiště, kterým vede jen jedna správná cesta. Ale opravdu máte pocit, že se potulujete světem a s každým zahráním objevujete více a více.

Hodně jsem ocenil humor, kterým je příběh prodchnutý a který občas zajiskří a celé to hezky odlehčí stejně tak jako dobře zvolená kresba, která hezky koresponduje s dějem. Navíc si komiks náležitě užijete i proto, že obrázky skrývají nejenom tu penízek či náramek, ale můžete objevit celé skryté sekce vedoucí k cenným předmětům. A tak si každý obrázek budete prohlížet s pečlivostí ústavního hygienika.

Někdy vám ale ani to nepomůže a hra vás nemilosrdně zabije. Ne úplně vždy je to fér, narazil jsem i na okamžiky, které jsem vnitřně cítil jako úder pod pás a věřím, že v malém klukovi by to zarezonoval o to hůře. Komiks se také snaží trochu imitovat ono procházení kobek ze starých gamebooků, které nešlo projít bez kreslení si mapy. Tady se tak daleko nedostanete, že byste potřebovali dělat si mapku, ale přesto se budete chvíli motat temným lesem, či šplhat do místních hor. Tyto pasáže byly občas až trochu nudné a při listování knihou tam a zase zpátky jsem si uvědomil i jisté úskalí komiksu – coby gamebooku. A to je právě to listování, které může být i únavné. Zkouknout jedno políčko na stránce vám řádově zabere mnohem méně času, než přečíst byť odstavec textu a tak je bloudění knihou naplněno listováním tam a zase zpátky a zábava se trochu vytrácí. Tedy až do momentu, kdy se vám podaří najít cestu ven z bludné pasáže a zase někoho potkáte a máte znovu možnost dělat opravdová herní rozhodnutí.

Rytíři tedy nejsou úplně bez chybičky, ale ukazují, že komiks se dá jako forma použít i pro tradiční gamebook a dokonce toto spojení velmi příjemně ladí. První dobrodružství jsem si užil a deník postavy si schoval – co kdyby vyšlo pokračování a Rozmarýn musel zúročit získané zkušenosti. Kniha je po technické stránce nádherně zpravovaná a tak můžete Rytíře použít i jako hezký dárek, pokud máte v blízkosti někoho, kdo má doma nějakého toho uličníka, který by si dobrodružství užil. U úplně nejmenších čtenářů si dokáži i představit, že si dobrodružství společně s rodiči. Bude jim číst text a necháte je rozhodovat, s hádankami můžete trochu pomoci a třeba na konci zjistíte, že máte doma udatného rytíře či rytířku.