RECENZE (Lukáš): Forgotten Waters

Že vám nevoní zombíci v krajinách věčného postapokalyptického sněhu? Chtěli byste snad něco odlehčenějšího, vtipného na léto?

Vývojáři z Plaidhat games nelenili, šňupli si trochu kreativity a přispěchali s hrou plnou ulítlých pirátů a jejich papoušků, kulturních referencí i na věci, se kterými byste si piráty nikdy nespojili, ale hlavně s příběhovou semikooperativní částečně realtimovou akcí (tak, dal jsem všechna ta poloanglická slova dohromady). Aktuálně je hra dostupná pouze v anglickém jazyce, je tedy na místě oprášit svou slovní zásobu a pustit se do toho.

Když se ke hře dostanete a vezmete do ruky pravidla, překvapí vás, že mají jen 8 stran, z toho jen asi 4 se zabývají samotnými herními mechanismy. Překvapení pomine, jakmile na druhé stránce tohoto letáku s pravidly zjistíte, že je hra plně propojená s webovou aplikací.

Můžeme se dlouze dohadovat, jestli dnešní trend využití moderních technologií u deskovek je dobrý nápad nebo ne, když už zde ale tato podpora je, hodí se, když aplikace alespoň umožní lepší ponoření se do děje, případně delší poměr času který hráči věnují hře samotné místo složitého louskání pravidel a kontrolováním jejich dodržování.

Digitální podporu Plaidhat games chytil za pačesy a rozhodl se hráčům zprostředkovat webově dostupnou aplikaci (to je docela plus, není potřeba žádných platforem prostředníků jako je Steam), ale hlavně si pak vyhrál se zvukovou kulisou a namluvením všech herních dialogů včetně vyprávěče.

Teď ale k herním mechanikám:

Hráči si podle svého počtu mezi sebe rozdělí 6 ukazatelů, které je potřeba během hry sledovat. Jedná se o stav splnění aktuálního úkolu, zásob, posádky, trupu lodi, nabití kanónů a pořadí tahu hráčů (proslulost pirátů). Všechny tyto destičky se „šoupátky“ se použijí, ať už vás hraje kolik chce, více hráčů tedy znamená jen méně šoupátek, se kterými musí každý hráč pracovat nebo je kontrolovat.

Každý z hráčů si také na začátku scénáře vezme kartu jednoho piráta, vymyslí mu nějaké potrhlé jméno a vyplní 5 údajů podle svého nejlepšího uvážení (nádech hry vybízí, aby odpovědi na otázky byly co nejvtipnější). V průběhu hry se totiž na základě těchto odpovědí rozvíjí příběhy pirátů a vhodně doplněné informace mohou pobavit všechny hráče u stolu.

Kromě toho, že hráči mají scénářem daný společný úkol, se každý pirát zvlášť snaží dosáhnout i konce svého osobního příběhu. Toho dosáhne vylepšováním svých dovedností a pak samozřejmě tím, co je každému pirátu z povahy jeho povolání vlastní – zakopáváním pokladů (a to ať už v napráskaném přístavu nebo na opuštěném ostrově, které na svých cestách můžete nalézt).

No a pak se roztočí kola příběhu. Z reproduktorů vás osloví váš kapitán a vysvětlí vám to, co bude následujících několik hodin vaším společným motivátorem plavby kupředu.

V každém kole se před vámi otevře karta lokace a spustí se časovač. Od nejproslulejšího piráta si pak můžete vybrat, jakou akci na dané lokaci využijete. Některé akce může aktivovat jen 1 hráč, jiné může v jednom kole vyhodnotit i více pirátů a nakonec jsou zde akce, které někdo vykonat prostě musí (ano, dívám se na tebe, piráte, který jen drhneš na lodi palubu), ať už je to manévrování v bouři nebo rozdělování zásob mezi posádku. Pokud by hráčům limit 40 sekund nestačil, posádka se začne bouřit, je tedy lepší zatnout zuby a raději volit rychleji na základě intuice, aby měli všichni hráči čas někam svého piráta umístit. A zde přichází do hry semikooperativnost Forgotten waters. Správná volba akcí pomůže každému z pirátů vylepšit konkrétní vlastnosti, které potřebují k zvládnutí svých osobních příběhů. I když spousta herních akcí v důsledku napomáhá úspěšnému zvládnutí scénáře, nejhodnotnější akce připadnou nejproslulejším pirátům a ostatní pak musí dobře volit, jestli se spokojí s akcí méně hodnotnou, nebo se budou snažit zlepšit svou proslulost tak, aby si příště mohli akci vybírat jako první právě oni. Tohle věčné handrkování se o akce musí hráči správně vyvážit, občas myslet i na zájmy posádky, aby se nestalo, že se loď potopí jen proto, že jediný hráč, který umí skvěle kormidlovat se rozhodne natáhnout se na palubě a odpočívat.

Po rozdělení všech pirátů se akce začnou seshora vyhodnocovat, piráti nakupují na trhu, pumpují svaly, ládují kanóny, navštěvují věštkyně, získávají poklady, a někdy i nějakou tu jizvu po zvlášť nepříjemné rvačce v hospodě. Když je zakopán poslední poklad a piráti se sejdou na palubě lodi, je čas na událost na konci kola a rozhodnutí, zdali hráči zůstanou na stejné lokaci, nebo zvednou kotvy (nebo v případě lokace na moři pořádně napnou plachty).

Ve hře není žádný přímý ukazatel, kolik kol mají hráči na splnění hlavního úkolu. Můžete ale správně tušit, že se nevyplatí příliš otálet. Každé kolo vám přibude žeton hrozby. Pokud jich nasbíráte tolik, kolik ukazuje karta úkolu, čeká vás vyhodnocení události podle vašeho lodního deníku. No a protože se jim říká žetony hrozby, vězte, že se jejich přílišnému sbírání budete snažit vyhnout.

Plavba probíhá na desce s pirátskou lodí. Brázdíte širé moře, občas narazíte na další loď, kterou můžete vyrabovat, nebo bouři, které je potřeba se vyhnout. Ideálně směřujete k cíli vašeho úkolu, jen abyste vzápětí museli zase jinam. Po celou dobu se přitom snažíte myslet nejen na blahobyt celé posádky, ale také na svůj vlastní prospěch. Hra sice neúspěšné piráty nijak nepenalizuje, ale když už má každý svůj vlastní unikátní příběh, je tento příběh nejlepší motivací být občas trochu chamtivý a prostě se chovat jako správný pirát.

Každá z postav má pak 3 různé příběhové konce podle toho, jak dobře si v průběhu hry vedla a čeká vás tedy konec špatný, dobrý, nebo v nejlepším případě ten legendární. Na výsledek hry to nemá žádný vliv, ale to vás přece nezastaví od toho, abyste se o legendární konec nepokusili, že?

Dobrodružství, kterých na webu aktuálně najdete právě pět, lze hrát v libovolném pořadí s jednou výjimkou. Lze jen doporučit každému nováčkovi zahrát a zvládnout první scénář, který příběhově poodhaluje roušku dění ve světě Forgotten waters. Jeho obtížnost i délka je o úroveň níže než u ostatních scénářů, i když se opravdu nejedná o žádný herní tutorial, i tento scénář je příběhově plnohodnotným soustem a lze si u něj užít spoustu legrace.

Hru lze také na přesně vytyčeném místě scénáře (přibližně v polovině) uložit, což ocení lidé, kteří nemají tolik času na delší vysedávání u deskovek. Zvláště když hra samotná není právě krátkou záležitostí. Nedivte se, pokud u jednoho scénáře strávíte klidně 3 nebo 4 hodiny (u některých scénářů v knize můžete strávit i déle, možnost ukládání hry v polovině tedy tím spíše oceníte). Jako vždy ovšem platí, že projít celým příběhem najednou znamená nevypadnout z děje, který budujete, a při pokračování rozjeté seance později se musíte se svým pirátem a světem znovu chvíli seznamovat.

No a když budete mít štěstí, můžete potkat třeba loď ovládanou želví polévkou (ehm, chtěl jsem říct posádkou).