RECENZE (Lukáš): Flamme Rouge

Vítr ve vlasech a mouchy v zubech, ruce od šmíru, svoboda v pedálech, krajina se vlní, útrpně stoupá a na to odměňuje úlevným klesáním. Svaly pracují, šlachy se napínají a pot štípe v očích. Tak pojď a zaber, už jen poslední horizont! Pokud se ptáte, jak toto souvisí s deskovými hrami, pak odpověď naleznete v naší recenzi.

Flamme Rouge je hra z pera Asgera Samse Graneruda, která je mezi námi už od roku 2016 a na stůl přenáší zážitek z cyklistického závodu.

Díky svému sportovnímu tématu dokáže zaujmout ty, kteří by k deskovkám jinak ani nečuchli. Hráče pak může nadchnout jednoduchý herní styl, který v sobě ale skrývá dostatečnou dávku strategického rozhodování. Flamme Rouge je díky tomu hrou, která může překlenout propast mezi hráči i nehráči a dopřát jim společného herního zážitku.

Každý z hráčů si zvolí barvy svého týmu, které reprezentují jednotlivé národnosti (alespoň tak se to jeví) závodníků. Dostane 2 jezdce své barvy, sprintera (S) a runnera (R) a pro každého jeho balíček karet s hodnotami dojezdů. Rozdíl obou jezdců je přitom v tom, že sprinter dokáže na krátkém úseku vyvinout větší rychlost, zatímco runner je ve své jízdě konzistentnější.

Podle zvolené kartičky se rozestaví mapa závodu. Ta může obsahovat různé překážky jako jsou zúžení vozovky a kopce.

Hráči umístí své závodníky do startovní pozice a závod může začít. V každém kole závodu si líznete 3 karty z balíčku jednoho z vašich jezdců, vyberete jednu, která bude určovat vzdálenost dojezdu vašeho závodníka a zbylé umístíte lícem vzhůru dospod balíčku karet tohoto závodníka. Poté to stejné provedete s balíčkem karet svého druhého jezdce (jakmile se v pozdějších kolech závodu dostanete do situace, že byste měli lízat lícem vzhůru otočenou kartu, balíček zamícháte, otočíte lícem dolů a karty dále lízáte z něj).

Všichni hráči současně odhalí své karty a začne vyhodnocovací fáze. Počínaje jezdcem nejvíce vepředu vlevo posune hráč tohoto jezdce o počet políček, které ukazuje karta. Na políčku, kam dojede, se zařadí vždy zcela vpravo. Pokud na stejné políčko dojede i jiný jezdec, zařadí se vedle něj o jedno místo doleva. No a pokud už na takovém políčku není místo, musí se zařadit na políčko za tuto skupinu, protože více závodníků vedle sebe jet nemůže. Zahranou kartu poté odhodíte ze hry.

Takto se posunou jezdci všech hráčů, ovšem ne vždy o ten počet políček, které měli v plánu. Zároveň se roztrhají do skupin oddělených několika prázdnými políčky, na kterých není ani jeden jezdec.

Hlavně si nespleťte balíčky karet jezdců. Nechcete některého z nich nechat špatně zahranou kartou až příliš vzadu.

Další pravidlo je neméně zajímavé. Pokud mezi jednotlivými skupinami jezdců je pouze jedno volné pole, závětří tyto zaostávající jezdce posune o políčko dopředu a skupina se tak znovu spojí. Pokud je vzdálenost mezi jednotlivými skupinkami větší, jezdci se neposouvají.

To ovšem neplatí, pokud jezdci zrovna šlapají do kopce, tam jim kolegové před nimi moc nepomáhají. Navíc se do kopce nešlape tak lehko, takže každá karta, díky které byste měli jet alespoň 1 políčko do kopce, se redukuje maximálně na hodnotu 5. Z kopce je to naopak lehčí a když tedy začínáte tah na některém z těchto polí, vaše karty mají hodnotu vždy alespoň 5.

Jezdci vedoucí jednotlivé skupiny (jezdci z každé skupiny na políčku nejvíce vepředu) si na konci tahu musí líznout kartu únavy. Tu si vloží lícem vzhůru dospod svého balíčku a při příštím zamíchání představuje karta zhoršené podmínky vašeho jezdce, který s přibývajícími otočkami kola v čele skupiny slábne.

No a to je vše. Je na každém z hráčů, aby správně využil sil svých jezdců. Vystřelí na startu do čela závodu, aby následně zaostal vyčerpáním, nebo se bude držet početné skupiny a nechá se táhnout až do chvíle, kdy se oddělí a zamíří vstříc vítězné pásce? Jakým způsobem zdolá kopce a nástrahy, jež závod přináší? V tom přesně vězí kouzlo Flamme Rouge.

Jeden z klíčových aspektů dobré strategie je umět posoudit, kde vznikne hradba z těl jezdců, která zkomplikuje jízdu vašemu týmu, a tedy jak co nejefektivněji využít karet, které máte k dispozici. Tohle vše potěší mysli každého deskovkového analytika a i když ho to asi nevytíží jako partička Tash Kalaru, ani ho to neurazí. No a ti ostatní to tam prostě vrazí a budou si hlavně užívat ten skvělý pocit z jízdy a představovat si vítr v zádech. V téhle hře si prostě každý najde to svoje.

Fanouškovská základna hry navíc připravila spoustu zajímavého obsahu. Můžete si tak zajet jako kampaň celou Tour de France, kde se vám únava přenáší mezi závody, a vy tak musíte taktizovat a rozplánovat síly nejen v rámci jednoho závodu, ale přemýšlet v kontextu celé herní kampaně.

A právě podobné iniciativy hráčů dokážou hře jako Flamme Rouge přidat těch posledních pár zlatých třpytek, které potřebuje, aby se ze hry dobré stala hrou skvělou.

Přitom dobře zpracovaných sportovních her je v deskovém světě jako šafránu. Jednou z nich je Pitch car, ve které ale využijete spíše vaše motorické schopnosti. Fanoušci fotbalu pak třeba sáhnou po Blood bowlu, který ale jednak není pro tolik hráčů a také díky svému fantasy tématu nemusí být pro každého. Flamme Rouge je díky tomu opravdu ojedinělou záležitostí a zaslouží si díky tomu pozici v knihovničce nejednoho hráče.

S rozšířením, které bylo využito i v rámci fotodokumentace, vás může závodit dokonce až 6 (nebo 12, každý pouze za jednoho jezdce) a v tu chvíli teprve začíná ta pravá mela o dobrou pozici v rámci jízdní skupiny, protože cesty častěji střídají svou šířku (z úzké na širokou a naopak) a boj o první příčky v jízdní skupině je lítý.

Autor již rovněž pracuje na dalším rozšíření, které přináší další strategické závodní prvky, všichni fanoušci se tedy mají na co těšit.