PREVIEW (Kubrt): První marťané – Dobrodružství na Rudé planetě

Hru Robinson Crusoe: Dobrodružství na prokletém ostrově už není nutné představovat. Hra vyšla původně v roce 2012 a na svědomí ji má dnes velmi známý tvůrce Ignacy Trzewiczek z polského Portalu. Robinson zaznamenal hned po vydání nebývalý úspěch a mezi hráči se stal legendou. V současné době je k dispozici už druhá anglická edice hry Robinson (vlastně třetí, když připočítáme edici od firmy ZMan Games, která měla na jeden tisk zakoupenu licenci), která obsahuje revidovaná pravidla a zlepšený herní materiál (žetony surovin, polepky na žetony hráčů apod.). Z této druhé edice také vychází česká verze, kterou na pulty českých obchodů přinesla firma Albi. Deskofobie se Robinsonovi také věnovala v rámci recenze a série Let’s Play videí. Teď si možná říkáte, proč píšu o Robinsonovi, když titulek nese název úplně jiné hry?

Hra First Martians: Adventures on the Red Planet totiž právě ze hry Robinson: Adventures on the Cursed Island vychází. Je to dnes již skoro dva roky, kdy Ignacy Trzewiczek informoval o tom, že pracuje na nové hře zasazené na Mars, která bude využívat mechanismy ze hry Robinson. Vzhledem ke kultu Robinsona se o tuto hru samozřejmě začali hráči zajímat a očekávání se obratem zvedla na maximum. Na další informace jsme si ovšem museli počkat až na začátek roku 2017, kdy lidé z Portal games spustili předobjednávkovou kampaň a oznámili, že do obchodů by se nová hra Ignacy Trzewitzka měla dostat na konci prázdnin 2017. Z výše uvedených důvodů se tato informace šířila komunitou jako lavina a lidé do předobjednávkového systému házeli peníze plnými hrstmi tak, až služba PayPal zaznamenala podezřelý pohyb a celý účet Portalu zablokovala. Ignacy byl ale více zneklidněn bezbřehým nadšením lidí, než ze zablokovaných účtů, protože většina lidí o hře moc nepřemýšlela a jen slyšela „nový Robinson“. Možná to byl jen promyšlený marketingový tah, ale další měsíce strávil Ignacy cestováním po světě a uklidňováním lidí (hráčů, obchodníků, recenzentů apod.), kterým říkal, že hra First Martians rozhodně není pro každého, že tématem jde o hru zcela odlišnou a těžší než byl Robinson a že by si každý měl dobře rozmyslet, jestli je právě pro něj.

Dva dlouhé odstavce to vzalo, než jsem se konečně dostal k tomu, abych Vám napsal, jaká hra First Martians: Adventures on the Red Planet je. A jaká bude, až ji dle oznámení snad v listopadu 2017 vydají v češtině REXhry pod jménem První marťané: Dobrodružství na Rudé planetě.  Hráči se ve hře ocitnou v roli astronautů, prvních, kteří obývají základnu na planetě Mars. Pokud jste viděli film Marťan s Matem Damonem nebo četli stejnojmennou knihu, která mu byla předlohou, jistě si tuto roli umíte představit. Prostě si to bydlíte ve větším stanu na Marsu, kyslík vám tam odkudsi foukají takové větší větráky, energeticky jste závislí na solárních panelech, které pořád pokrývá lepkavý a lehký marťanský prach (a všichni víme, jak je samotná solární energie v současné době využitelná), jíte zásoby, které logicky dochází, a snažíte se pěstovat něco, co budete moct jíst, až ty zásoby dojdou – experiment s jinak mnohaúčelovou řepkou nevyšel… Každý jiný obyvatel stanice má X zlozvyků, díky kterým vám už od třetího solu (obdoba pozemského dne) leze šíleně na nervy a ty tři filmy, které vám jdou černobíle přehrát na stanici, jste už viděli (jeden z nich je od Trošky..). Výše uvedená každosolní rutina je nezbytná k tomu, abyste vůbec měli šanci rozumně přežít, a to za předpokladu, že vše funguje. K tomu si připočtěte, že dost věcí většinou nefunguje a také to, že po vás pozemská centrála průběžně také něco vyžaduje – nejste tam přeci na dovolené.

Hra První marťané je zejména o vyhodnocení rizika a zvážení, která cesta ke kýženému úspěchu má nejlepší šanci na úspěch. Nikdy nebudete schopni ve hře vyřešit vše. Vždy bude něco rozbitého, odněkud vám bude unikat kyslík, nějaké zařízení bude zkratované, nějaké budete muset odříznout úplně a pod. Jde o to si dobře rozmyslet, co má pro úspěch v misi význam a co můžete obětovat. Toto je velice podobné právě hře Robinson. V té jste sbírali klacky, lovili ovce, látaly střechu provizorního příbytku a u toho všeho se ještě snažili například utéct od vybuchující sopky. Prostředí Robinsona bylo do značné míry až romantické. Se všemi těmi zvířaty, rostlinami, kotlíky, komáry a pod. A tato romantika dokreslovala atmosféru hry a celé to fungovalo výborně. Na Marsu komáři nejsou. A není tam ani moc rostlin a kotlík také nevyužijete. Přeci jenom zapálit si ohýnek ve vašem HUBu (zkatka pro Habitable Unit Block – obyvatelná jednotka, výše zmíněný „stan“), je dosti nerozumné. Takže nosné téma pro hru První marťané muselo být změneno a s tím i změněn styl, jakým se hra hraje. Typicky na začátku hry řešíte jiné problémy než v Robinsonovi, kde na začátku nemáte zhola nic. V Prvních marťanech totiž máte celý HUB postavený (teda dle typického setupu, každá mise pak může mít počáteční situaci odlišnou) a vše funguje. Máte tak dost energie, dost kyslíku, dost jídla a zdánlivý klid. Všechno se začne sypat až postupem času. Každé kolo – každý sol – na vás čeká nějaká událost. Něco se stane a vy se musíte rozhodnout, jestli to budete řešit nebo ne. Někdo z Vás například může během noci slyšet podivné pípání ze systému rozvodu kyslíku. Nic moc se neděje a můžete to nechat plavat. Možná to opravu nic nebude, anebo se vám za dvě noci může stát, že se objeví trhlina ve vedení a vy přijdete o kompletní zásobu kyslíku. Kdybyste si tak vyhradili chvilku se na to podívat a zkusit to opravit… Takovýchto situací je ve hře nepřeberné množství. Nejhorší je, že poruchy se řetězí. Ve vašem HUBu jsou sice tři oddělené části – pracovní část, část pro posádku a část systémová, pokud se vám ale jedna tato část začne moc sypat, je pravděpodobné, že se kaskáda poruch nějak projeví i na ostatních částech. Ve hře je u každé stanice, u každého zařízením, informace o tom, co pro svou činnost potřebuje – kyslík, energii, technické zařízení, nějakou počítací jednotku (CPU) apod. a hned vedle je informace o postihu v případě, že chcete zařízení využít a něco z výše uvedeného je nefunkční. Pokud se do zařízení nedostane dost energie, tak ji budete muset využít z nějakých jiných zásob, pokud je poškozená CPU, tak i přes veškerou snahu se může stát, že zařízení nepůjde úspěšně využít apod. Stav jednotlivých prvků je reprezentován zelenými, respektive červenými kostičkami. V ideálním případě tak celá vaše stanice hraje krásnou zelenou barvou. Zvykněte si ale spíš na drsnou krvavě rudou, ta se vám totiž bude množit jako houby po dešti.

Herním mechanismem v této hře je využívání „pracovníků“. Každý astronaut má k dispozici každý sol dvě jednotky času (dva žetony hráče) a je jen na Vás, jak daný čas strávíte. Můžete řešit aktuální událost (ono pípání v trubkách), můžete odpočívat, hrát na Xboxu, jít se ozdravit do léčebny, nebo provádět nějaké kalibrace v řídícím centru. Toť činnosti spojené s vašim obydlím. Pokud se budete chtít vrhnout do práce, tak se nabízí průzkum okolí, ke kterému můžete i využít nějaké z Vašich fešných vozítek (k dispozici máte velice pohyblivé vozítko Froggy, nebo spíše pracovní káru Scorpio), sběr vzorků, výzkum vzorků a nebo velice důležitá činnost – oprava a údržba stanice. Co je rozbité se totiž dá většinou opravit. Budete k tomu potřebovat nějaké náhradní díly, trochu času a šikovnosti a co nefungovalo, může zas šlapat jak hodinky. A pokud náhradní díl zrovna nemáte, tak si můžete kousek půjčit jinde. Prostě vezmete drát z Xboxu a strčíte ho do toho generátoru kyslíku. Výsledkem je, že si už nezahrajete GTA, ale za to budete mít co dýchat. Asi správné rozhodnutí. Ve hře se pak můžete rozhodnout, jak moc se chcete danou činností zabývat, můžete to prostě zkusit s minimem času (použití jednoho žetonu) a doufat v přízeň kostek. Pokud se nedostaví, tak se vám může něco přihodit (zakopnete o kámen a odřete si nohu), můžete zažít nečekané dobrodružství (když vozítku Froggy hodinu cesty od HUBu praskne to, co má místo pneumatiky) a také se vám ani nemusí vůbec povést to, o co jste usilovali. Když do činnosti věnujete více žetonů (dá se kombinovat i s dalšími hráči, s vozítky a dalšími pomocníčky), tak se dá i zajistit automatický úspěch bez dalších postihů a zážitků.

Ve hře Robinson Crusoe byly události a jednotlivá dobrodružství řízeny kartami. Ve hře První marťané jsou tyto prvky řešeny aplikací. Ta vám tak každé kolo předhazuje nějakou událost a i sleduje, komu se během hry co přihodilo. V nejméně vhodnou dobu vám pak může naservírovat následky vašich rozhodnutí. Aplikace umožnila hru odlehčit o nějakých těch pár karet (prý zatím cca 500) a udělat ze hry něco, čemu Ignacy Trzewiczek řiká „živoucí hra“. Do hry lze totiž díky tomu průběžně přidávat další obsah, který může být i tématicky zaměřen (jak lépe oslavit první návštěvu na Měsíci, než hezkou misí ve hře První marťané??). Navíc je umožněno lépe řetězit jednotlivá dobrodružství a události bez nutnosti složitého setupu na úvod hry. Povedlo se mi poprvé zmínit slovo mise. To je to, co ve hře budete plnit a co Vám nastaví podmínky prohry a výhry. Můžete se pouze snažit rozšířit úrodu vašich plodin, můžete hledat zatoulaný kontejner, ztracenou sondu, ve hře budete vyrábět speciální marťanský cement a v jedné misi si i zkusíte postavit celou marťanskou základnu od píky. A pokud vás omrzí tyto jednotlivé scénáře (je jich 6, ve hře Robinson jich bylo 7 – ale v té už nic navíc), můžete si vyzkoušet jednu ze dvou kampaní – série 5ti na sebe navazujících scénářů, ve kterých si výsledek jedné hry budete přenášet do další. Jedna z těchto kampaní využívá prvky legacy her. To znamená, že kampaň bude plná překvapivých zvratů, objevů a podobně. Navíc k ní dostanete 5 zavřených obálek, které můžete otevřít až ve chvíli, kdy vám to hra řekne. Pořádně si tak tuto kampaň užijete jen jednou, poté už se samozřejmě žádné překvapení konat nebude a další obálky si už neotevřete.

Oproti Robinsonovi je téma o něco sušší. Nehoníte opice po stromech a nechodíte na lov leguána s oštěpem. Snažíte se opravit kyslíkový generátor, stopujete sondu po Marsu a marně se pokoušíte otevřít zablokované dveře vozítka. Sám Mars je rudý. Dílky mapy, které objevujete v okolí vaší stanice, neoplývají krásnými kresbami krajiny, jako tomu bylo u dílků ostrova, je prostě rudý. Místo sady všemožných věcí, které můžete v Robinsonovi vynalézat, na vás civí téměř strojový display stavu jednotlivých zařízení. A to i vhodně dokresluje to, co ve hře děláte a jaký z ní budete mít požitek. Máte pocit, že děláte vědu, že řešíte technické problémy a snažíte se dostat tam, kam se ještě nikdo nepodíval – a to pomocí trošky invence a improvizace. Někomu to sednout může, někomu nemusí. Rozhodně měl Ignacy Trzewiczek pravdu v tom, že se nedá říct, že hra První marťané je dalším Robinsonem. Pro mě osobně je Robinson dlouhodobě v TOP 5 hrách a jsem zvědavý, jestli i První marťané budou pro mě stejnou jistotou. Po pár hrách k tomu mají ty nejlepší předpoklady.