Deskofobie v roce 2015

Se začátkem nového roku přichází nezbytné bilancování a zatímco se všude bude volit hra roku, my se jen v malém ohlednutí podíváme, jaký byl pro naši redakci uplynulý rok. Pokud vás nejvíce zajímá, jaké hry nás zaujaly a vůbec protřepat hlavně herní zážitky, určitě se mrkněte na chystaný díl našeho podcastu, kde se tomu budeme detailně věnovat. Teď nechť promluví čísla.

V uplynulém roce jsme pro vás publikovali přes sto videí (104), což je opravdu úctyhodné číslo. Celá třetina z těchto videí byli recenze (rovných 30). Pokud bychom měli srovnávat jen na základě sledovanosti, tak králem minulého roku byl jednoznačně Zaklínač. Recenze této deskové hry se stala s téměř sedmi a půl tisíci shlédnutí jedním z našich nejúspěšnějších videí vůbec. Dobře si vedl i Let’s play stejné hry, takže je jasné, že o chudokrevného příšerobijce byl velký zájem.

Přes magickou hranici pěti tisíc shlédnutí se dostala ale i celá řada dalších videí. Velikou radost nám udělal videonávod na Settlers: Zrod impéria či přehled nejlepších her roku 2014. Obecně asi máte rádi žebříčky, protože i video, které jsme s menšími technickými potížemi natočili v deskoherním klubu Počátky a které se snažilo dopátrat nejlepších her, které kdy u nás vyšly – si také nevedlo vůbec špatně.

Chtěl jsem uvést i příklad videa, které mne ve sledovanosti zklamalo a ano, některé videa měla řekněme pomalejší start, ale teď zpětně se to již dorovnalo a musím říct, že nám všechna naše dítka dělají radost. Pokud bych tedy místo toho chtěl zmínit například video, které vyvolalo nejbouřlivější reakce, tak to byla recenze na původní českou hru HOPE. Ostatně, zrovna včera mě někdo v komentáři označil za rádoby odborníka, takže je jasné, že tato recenze ještě nějaký čas nedá lidem spát.

To je ostatně problém s negativními recenzemi. Dokud to všude hýří hvězdičkami, jak na čistém nočním nebi, je všechno v pořádku. Ale pokud si dovolíte nějakou hru kritizovat, spousta hráčů to bere jako osobní útok. S úsměvem pak vzpomínám na náš rozhovor s Tomem Vaselem, kde zmiňuje, že spustu energie mu bere vysvětlování autorům/vydavatelům, proč nemá rád jejich hry. Ale to už je trochu ohraná písnička a Bejby nebude sedět v koutě.

Pokud bychom se podívali jen na palce, které můžete dávat videím, tak si v minulém roce užíval opět Zaklínač. Zmiňovaná recenze tedy byla nejen nejsledovanější, ale také nejvíce pozitivně opalcovaná. Zajímavé je ale druhé místo, tam se totiž umístil náš externista Kubrt, který mobilem na hotelovém pokoji natočil, jak hraje karetní hru Pán prstenů a vysloužil si za to 73 palců erekticky zduřelých mínus 2 ochable směřující k zemi. Což je hodně zajímavé a jsme zvědaví, s čím Kubrt přijde v letošním roce a zda to trumfne. Ano ano – jeho videa byla technicky špatná, ale kuk se lepší, to mu nemůžete upřít.

Obecně technická stránka věci byla často vytýkána nejen Kubrtovi, ale třeba i klukům z Brutal Brother, kterým to možná i na konci vzalo chuť do tvorby videí. A to je podle nás škoda, my sami jsme se to učili roky a pořád na tom pracujeme.

Samozřejmě nejen videa tvoří Deskofobii, ale i například články – jako třeba tento. V minulém roce hodně bodovalo preview hry Star Wars: Rebélie, což je pochopitelné, protože jsme byli jedni z mála, kdo hru opravdu hrál a nevycházeli jsme z obecně dostupných PR materiálů. Hodně jste také ocenili tématický článek jak si založit sbírku deskových her. Hodně nás to těší a už teď můžeme slíbit, že v nacházejím roce budeme v nastaveném trendu pokračovat.

To nás přivádí k blízké budoucnosti. Již teď, coby šéfredaktor DF, mohu slíbit, že všeho bude více 🙂 Kdybych vám dal nakouknout do pracovních složek, tak byste se asi hodně divili, kolik toho chystáme a jak to vůbec chceme zvládnout. Dobře – to druhé taky tak úplně netuším, ale jsem odhodlaný se do toho pustit po hlavě a vydat ze sebe to nejlepší. A za ostatní mohu slíbit to samé. Rod 2016 bude epický.